Dlouhá cesta, část II - Německý legislativní proces

W powyższym artykule wyjaśniono, w jaki sposób należy przeprowadzać kontrolu w związku ze zmianami w przepisach, które mogą wpłynąć na proces europejski. Dyrektywa jest normą, która w pierwszej kolejności przenosi państwa członkowskie do ustawodawstwa krajowego. Na tej podstawie opracowano szereg szczegółowych procedur mających na celu ograniczenie ryzyka, które można znaleźć w Niemczech.

Der lange Weg im Gesetzgebungsverfahren

Rozdělení kompetencí

Základní zásady legislativního procesu jsou stanoveny v základním zákoně. V Německu může zákony vydávat buď federace, nebo spolkové země. V zásadě jsou oprávněny vydávat zákony pouze spolkové země. Základní zákon však uznává výjimky. Základní zákon přiznává spolkové vládě výlučné pravomoci, což znamená, že pouze spolková vláda může přijímat zákony pro určité oblasti života nebo konkurenční pravomoci. Konkurenční zákonodárství znamená, že spolkové země mohou jednat pouze v případě, že federace nevyužila svého práva vydávat zákony.

Záležitosti, které vyžadují regulaci, se často dotýkají několika pravomocí. V takových případech musí být za celý legislativní proces odpovědná buď federace, nebo spolková země. Drobné zásahy do cizích kompetencí jsou však přípustné, pokud se týkají pouze přípravy nebo provádění předpisu. Právníci pak hovoří o příloze kompetence.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů se týká například pracovního, obchodního a trestního práva. Ve všech těchto oblastech má legislativní pravomoc federální vláda. Je proto odpovědná za přijetí zákona o ochraně oznamovatelů.

Právo iniciativy

Spolkový legislativní proces probíhá mezi třemi státními institucemi: Spolkovým sněmem, Spolkovou radou a spolkovou vládou. Na rozdíl od evropské úrovně může každý z těchto tzv. orgánů předkládat návrhy nových zákonů. V praxi však návrhy zákonů často přicházejí od spolkové vlády, neboť ta disponuje velmi kompetentní odbornou podstavou v podobě ministerstev.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů pochází například z dílny spolkového ministerstva spravedlnosti. Pokud takový návrh zákona pochází od spolkové vlády, musí jej tato vláda nejprve postoupit Spolkové radě. Bundesrat se pak může k návrhu vyjádřit.

V této fázi se nachází návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Obvykle se po zveřejnění návrhu zákona vyjadřují také dotčené profesní skupiny, v případě zákona o ochraně oznamovatelů například Německá advokátní komora. Lhůta pro podání připomínek ze strany spolkových zemí a asociací je 11. 5. 2022.

Hlasy

O návrhu zákona poté hlasuje Spolkový sněm. Návrh zákona je zpravidla přijat většinou hlasů všech poslanců. Ve zvláštních případech však musí být splněno zvláštní kvorum. Například má-li být změněn základní zákon, musí pro něj hlasovat dvě třetiny všech poslanců.

Pokud Spolkový sněm návrh přijme, musí se na něm podílet Spolková rada. Bundesrat se skládá z poslanců vybraných vládou každé spolkové země. Ve zvláštních případech musí návrh zákona schválit Spolková rada. Tento postup se proto nazývá souhlasné řízení. Takovou procedurou je i návrh zákona o ochraně oznamovatelů.

Ve většině případů však může Spolková rada vznést námitky proti zákonu přijatému Spolkovým sněmem pouze do dvou týdnů. Spolkový sněm může naopak tuto námitku zamítnout. Místo schválení nebo zamítnutí zákona může Spolková rada také svolat mediační výbor. Tento výbor se skládá z členů Spolkového sněmu a Spolkové rady a jeho úkolem je dosáhnout dohody mezi jednotlivými institucemi.

Provedení

Nakonec musí být zákon proveden a vyhlášen. Za to je zodpovědný federální prezident. Ten musí zákon po jeho přijetí podepsat. V případě nedodržení legislativního postupu nebo zjevného porušení základního zákona může provedení zákona odmítnout. Zákon je poté zveřejněn ve Spolkové sbírce zákonů. Na internetových stránkách Spolkového sněmu je však k dispozici online archiv, v němž lze předem dohledat všechny parlamentní kroky návrhu zákona.

Zákon vstupuje v platnost na konci legislativního procesu. Teprve od tohoto okamžiku nabývá účinnosti. Základní zákon stanoví, že zákony samy určují datum, kdy vstupují v platnost. Pokud takové ustanovení chybí, nabývá účinnosti dva týdny po zveřejnění ve Spolkové sbírce zákonů.

Závěr

Německý legislativní postup je velmi podobný legislativnímu postupu Evropské unie, pokud jde o jeho průběh a zúčastněné subjekty. Namísto institucionálního trojúhelníku Komise, Parlament a Rada ministrů nyní působí spolková vláda, Spolkový sněm a Spolková rada. Na rozdíl od evropské úrovně však mají v Německu všechny tři orgány právo iniciativy. Návrh zákona o ochraně oznamovatelů se zatím nedostal do horké fáze hlasování. Především schválení Spolkovou radou je rozhodující překážkou, protože konstelace zemských vlád se liší od vládnoucí semaforské koalice ve spolkové vládě.

Zastrzeżenie

Zawartość naszej strony internetowej jest przeznaczona wyłącznie do ogólnych celów informacyjnych i nie stanowi porady prawnej. Informacje zawarte na naszej stronie internetowej nie mogą i nie mają na celu zastąpienia indywidualnej porady prawnej udzielonej przez prawnika. Nie gwarantujemy, że informacje zawarte na naszej stronie internetowej są prawidłowe, kompletne lub aktualne.