ČeštinaCo hrozí, pokud společnost nezřídí interní ohlašovnu?
Nowe przepisy dotyczące zarządzania lanceurs d'alerte indeholder flere bestemmelser für virksomheden, for exempel om at etablere og vedligeholde et internt kontrolpunkt. Pokud organizacja przestrzega tych standardów, jest ona upoważniona do korzystania z rozwiązania straffeloven.
Za jaká porušení jsou stanoveny sankce?
Je běžné, že zákony, které ukládají občanům povinnosti, jsou doprovázeny sankcemi. To má zajistit dodržování zákona. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů stanoví sankce za pět různých porušení zákona:
Pokud vedení nezřídí nebo neprovozuje interní ohlašovnu, může mu příslušný orgán uložit pokutu až do výše dvaceti tisíc eur. To se samozřejmě týká pouze společností, které mají ze zákona povinnost interní zpravodajskou jednotku zřídit. Je třeba poznamenat, že povinnost zřídit a provozovat kancelář pro podávání zpráv platí obecně od okamžiku, kdy zákon vstoupí v platnost. Pouze společnostem s maximálním počtem 249 zaměstnanců je poskytnuta lhůta pro zřízení zpravodajské jednotky do 17. prosince 2023.
Zbývající pokuty se týkají přijímání a zpracování informačních zpráv. Pokud již dojde k zabránění podání zprávy, lze uvažovat o pokutě až do výše sto tisíc eur. To platí i v případě, že hlášení bylo přijato, ale následná komunikace s oznamovatelem je narušena. Stejná sankce se uplatní, pokud zaměstnavatel podnikne vůči oznamovateli odvetné kroky, například pokud je v důsledku oznámení propuštěn. V tomto okamžiku vzniknou společnosti také další náklady. V případě porušení zákazu odvetných opatření má dotyčný oznamovatel nárok na náhradu škody. U soudu musí společnost rovněž prokázat, že nepříznivé opatření nesouvisí s whistleblowingem, tj. že se nejedná o represi. I v případě, že se společnost pouze snaží zabránit oznámení, brání komunikaci nebo přijímá opatření v neprospěch oznamovatele, lze uložit pokutu ve stejné výši.
Porušení povinnosti mlčenlivosti je rovněž postihováno pokutami. V případě úmyslného nebo i neúmyslného neoprávněného prozrazení totožnosti osoby poskytující informace může být uložena sankce až do výše 20 000 eur.
Oznamovatelům však mohou být uloženy i pokuty. A to v případě, že proti svému nejlepšímu vědomí poskytnou veřejnosti nepravdivé informace o protiprávním jednání. Takové jednání může mít za následek pokutu ve výši dvaceti tisíc eur. Dotčená společnost může rovněž požadovat náhradu škody.
Koho se sankce mohou týkat?
Pokuty se ukládají za jednání, které představuje tzv. správní delikt. Patří sem například jízda na červenou, ale také výše uvedené jednání. Jsou tedy zpravidla ukládány osobě, která se protiprávního jednání dopustila. V uvedených příkladech se jedná o řidiče nebo osobu, která zabránila podání hlášení.
Společnost však může být stíhána i za správní delikty spáchané jejími zaměstnanci. Pokud vedení společnosti dostatečně nekontroluje dodržování ustanovení zákona, mohou být příslušné společnosti uloženy také pokuty. V případě zákona o ochraně oznamovatelů (návrh) je pak třeba zaplatit až jeden milion eur.
Souhrn
Právní rámec pro správu a řízení společností je stále složitější. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů stanoví také řadu povinností, které je třeba plnit, protože jinak hrozí vysoké pokuty. Samotné zřízení interního oznamovacího úřadu nestačí. K odvrácení možného řízení o správním deliktu je spíše nutná úzká spolupráce s odpovědnými zaměstnanci, dobré dodržování předpisů a spolehlivá dokumentace procesů a dokumentů.