ČeštinaVyhnout se oznamování indicií externím subjektům
Najlepszym rozwiązaniem w przypadku ujawnienia informacji o nieprawidłowościach jest przekazanie informacji o nieprawidłowościach większej liczbie osób, które mają różne możliwości: ujawnienie stażysty i ujawnienie ekstern.
Tzv. směrnice o whistleblowerech
Interní ohlašovny se nacházejí přímo v příslušné společnosti; jsou povinné pro společnosti s 50 a více zaměstnanci. Naproti tomu externí ohlašovna je orgánem a sídlí na Spolkovém úřadu pro spravedlnost. Za přijímání hlášení o konkrétních porušeních bankovního nebo kartelového práva je odpovědný Spolkový úřad pro finanční dohled (BaFin) nebo Spolkový kartelový úřad. Spolkové země mohou rovněž zřídit vlastní ohlašovací úřady pro případy porušení zákona v rámci zemské a místní správy.
Směrnice (EU) 2019/1937 (tzv. směrnice o whistleblowerech) obsahuje mandát pro členské státy EU, aby se zasadily o zásadní upřednostnění interních hlášení před externími. Interní hlášení jsou podle evropského zákonodárce nejlepším způsobem, jak upozornit na informace ty, kteří mohou přispět k včasné a účinné prevenci hrozeb. Oznamovatel by však měl mít možnost využít i externí oznamovací úřad, pokud se například obává odvetných opatření. Dohromady se tedy oznamovatel může obrátit na úřad, který může v konkrétním případě nejlépe přijmout nápravná opatření, aniž by se musel zatěžovat nevýhodami.
Riziko vnějších zpráv
Trotz dieses differenzierenden Gestaltungsauftrags an den deutschen Gesetzgeber stehen die internen und externen Meldestellen nach dem Entwurf eines Hinweisgeberschutzgesetzes in keinem hierarchischen Verhältnis zueinander. Der Whistleblower kann also Verstöße entweder der internen oder der externen Meldestelle mitteilen. Das bedeutet einen Wechsel zur bisherigen Rechtslage. Der Arbeitsvertrag verpflichtet Arbeitnehmer und Arbeitgeber zur gegenseitigen Rücksicht auf die Interessen des jeweils anderen. Diese Rücksichtnahmepflicht kann unter Umständen dazu führen, dass der Arbeitnehmer Missstände zunächst intern melden muss. Die Entscheidung des Gesetzentwurfs zur Parallelität interner und externe Meldekanäle erteilt diesem Vorrang zumindest im Anwendungsbereich des Entwurfs eine Absage.
Výhoda interních zpráv
Externí výkaznictví může pro společnosti znamenat značnou dodatečnou zátěž. Na jedné straně je to důsledek zveřejňování citlivých informací. Například oznámení o porušení může současně zahrnovat sdělení obchodního tajemství. To je povoleno, pokud je sdělení tajemství nezbytné pro hlášení. Na druhou stranu externí oznamovatel nekontroluje pouze to, zda je otevřena oblast působnosti zákona o ochraně oznamovatelů a zda je oznámení platné. V mnoha případech může a také předá oznámení příslušnému orgánu. Ten pak může následně sám přijmout vyšetřovací opatření. V případě externího oznámení tak podniku přímo hrozí odebrání úředních povolení, jiná správní nařízení, pokuty a případně i trestní stíhání odpovědných osob. V neposlední řadě existuje také riziko poškození dobrého jména společnosti, pokud se o pochybeních ve společnosti dozvědí třetí osoby.
Opatření k minimalizaci rizik
Proto je vhodné usilovat o interní prioritu interního zpravodajského úřadu. Přitom je třeba zohlednit různé aspekty. Na jedné straně je důležité minimalizovat výhody externího výkaznictví oproti internímu. Na druhou stranu lze také nastavit pobídky k tomu, aby se primárně vykazovalo interně. Návrh nového zákona přinejmenším zakazuje použití nátlaku k zabránění komunikace s externím ohlašovacím místem. Nepřípustná je rovněž smluvní povinnost využívat výhradně interní ohlašovnu.
Základním předpokladem prevence externího reportingu je firemní kultura, která podporuje interní reporting. To vyžaduje důvěru potenciálních whistleblowerů v to, že nebudou ohlášením znevýhodněni. To zahrnuje jednak zákaz represe, který tak jako tak ukládá zákon, ale také ochranu před sociálním znevýhodněním v pracovním prostředí. Rovněž má smysl umožnit a zpracovávat anonymní oznámení internímu oznamovateli. Návrh zákona o ochraně oznamovatelů s tím nepočítá. Zároveň však usnadňuje těm zaměstnancům, kteří se zvláště obávají represí, navázat interní kontakt v rámci podniku. Předpoklad, že anonymní kanály pro podávání oznámení jsou častěji zneužívány, byl nedávno vyvrácen studií. V neposlední řadě lze zaměstnance motivovat k upřednostňování interních kanálů pro podávání oznámení také prostřednictvím peněžních nebo jiných pobídek.
Závěr
Firemní riziko externích zpráv je často úzkým místem pro zavedení interních úřadů pro podávání zpráv. Aby se předešlo z toho plynoucím nevýhodám, je třeba, aby ve firmě fungoval systém whistleblowingu. Za tímto účelem lze zaměstnance motivovat k tomu, aby upřednostňovali interní hlášení. Kromě toho je důležité minimalizovat riziko případného znevýhodnění oznamovatelů - i zde hraje rozhodující roli firemní kultura.
Pro vytvoření interních ohlašoven je vhodné zvážit dodatečné úsilí, které je třeba vynaložit nad rámec návrhu zákona o ochraně oznamovatelů tím, že se umožní anonymní ohlašování. Malé podniky s méně než 50 zaměstnanci by měly rovněž zvážit, zda by neměly zřídit interní kanceláře pro oznamování na dobrovolné bázi, aby se vyhnuly ekonomickému znevýhodnění způsobenému externím oznamováním. V podstatě platí, že externímu whistleblowingu se nejlépe předchází interním whistleblowingem.